KLUB OUTSIDERŮ

Články

KLUB OUTSIDERŮ-program
^{(19. 9. 2014)}

KLUB OUTSIDERŮ-tisk
^{(19. 9. 2014)}

Současná oceňovaná německá spisovatelka, dramatička a filmová režisérka, Felicia Zeller, si nebere servítky a ve svých hrách se zaměřuje na problémy sociálního systému a především lidí, kteří v tomto systému žijí. Pouští se do kritiky sociálních nešvarů, na něž, bohužel, i u nás narážíme na každém kroku. Tématy jejích divadelních her jsou aktuální společenské a sociální problémy - nezaměstnanost, zneužívání levných pracovních sil, workholismus nebo alkoholismus. Ve hře Klub outsiderů si bere na mušku nepraktické praktiky pracovníků sociálních a pracovních úřadů. Staňte se svědky českého boomu jejích her!

"Proč milujeme ty, kteří nás nechtějí? Proč jsme zbabělí udělat rozhodnutí, po nichž toužíme? Proč jsme se zrovna ocitli v jisté situaci? „To jsme my, klasičtí obyčejní lidé“, řekli bychom si. Ve hře Felicie Zeller ovšem rychle zjišťujeme, že ztrátou vlastní identity trpí ti, kterým jsme si zvykli připisovat vyšší společenské statusy než je „obyčejný člověk“. Klub outsiderů může být příběhem o přebujelém sociálním systému, kde si úředníci nudou zoufají. Klub outsiderů může být příběhem o vyhoření střední třídy, na níž nestačí armády terapeutů, třídy, která má všechno, co potřebuje, jen žít se jí jaksi nechce. Klub outsiderů může být zprávou o starém kontinentu, který se mění v muzeum – i člověk sám se cítí více exponátem za vitrínou než bytostí, která se může dotýkat svého okolí. V každém případě je to příběh naléhavý. A je třeba jej vyprávět." Jiří Honzírek

Inscenace Klub outsiderů je prostředím, v němž se odehrává, blízká známému britskému seriálu Kancl. Šest poněkud legračně ztracených postav ubíjí svou pracovní dobu mezi kopírkou a počítačem. Jedna kancelář spojuje šest zoufalců bez práce, kterým jakási firma poskytla kancelář, počítač a kopírku, místo aby pro ně připravila skutečný rekvalifikační kurz. Firma na ně dostává peníze od úřadu práce a outsideři v kanceláři urputným nicneděláním předstírají činnost. Autorka se smyslem pro grotesku a absurditu vykresluje bezútěšný den nezaměstnaných, který tráví mezi počítačem, kopírkou a kuchyňkou a, postrádajíce motivaci ke skutečné práci, utápí se ve vzpomínkách a svízelích svých životů.

“Je to krásná příležitost pro šest herců. Na jevišti budou jednak každý za sebe, respektive za svou postavu, a zároveň v těsné blízkosti a kontaktu se svými spoluhráči - nastudování Klubu outsiderů proto vyžaduje kolektiv herců, kteří spolu umějí a chtějí pracovat, to je velmi důležitý faktor a také jeden z důvodů, proč mě právě tato hra nadchla - takové herce totiž máme,“ říká dramaturgyně Daniela Jirmanová.