Giorgio Madia

Giorgio Madia je absolventem baletní školy divadla La Scala v Miláně. Po studiích zahájil svou taneční kariéru v baletním souboru La Scaly. Jako sólista vystupoval v baletu Maurice Béjarta (Balet XX. století) v Bruselu a později v souboru Béjart Ballet Lausanne. Byl hlavním tanečníkem těchto baletních souborů: Pennsylvania Ballet, Milwaukee Ballet, San Francisco Ballet, Aterballetto a Ballett Zürich. Rudolf Nurejev pozval Giorgia Madiu na své tříleté závěrečné světové turné, kde spolu tančili mimo jiné duet Maurice Bejárta Le Chant du compagnon errant a Maurovu pavanu v choreografii Josého Limóna.

Po ukončení taneční kariéry v roce 1997 pracoval Giorgio Madia jako pedagog a získal angažmá jako baletní mistr v souborech Balletto di Toscana, Ballett Basel a Berlin Ballett v Komické opeře v Berlíně. Následně působil jako umělecký ředitel baletu ve Velkém divadle v Lodži. V letech 2003–2005 byl jmenován ředitelem baletu a hlavním choreografem divadla Volksoper ve Vídni.

Choreografii a režii se Giorgio Madia věnuje již od roku 1995. Vedle velkých klasických děl baletního repertoáru (Šípková Růženka, Louskáček, Labutí jezero, Romeo a Julie, Marná opatrnost a Coppélia) vytvořil mnoho celovečerních tanečních inscenací založených na vlastní originální choreografii (Nudo, Alenka v říši divů, Popelka, Čaroděj ze země Oz, Chopin imaginaire, La Dolce Vita, Petr Pan, Pinocchio, Don Juan a Nebezpečné známosti).

Charakteristické rysy jeho uměleckého stylu, jako je muzikálnost, propracovanost, humor a intuitivní smysl pro okamžik, se odrážejí také v jeho režisérské tvorbě. Režíroval mimo jiné Offenbachovy Hoffmannovy povídky, Bizetovu Carmen, Rameauova díla La Guirlande a Zéphyre. Mezi jeho další inscenace patří opera-balet Ch. W. Glucka Orfeus a Eurydika, Ubohý námořník Jeana Cocteaua a Dariuse Milhauda a také muzikály, jako jsou například Ain’tMisbehavin’, Little Shopof Horrors (Malý obchod hrůz), La Cage aux Folles (Klec bláznů) a Fiddler on the Roof (Šumař na střeše).

Giorgio Madia byl mnohokrát pozván ke spolupráci s významnými divadly a soubory (Staatsballett Berlin, Kammeroper Wien nebo Wiener Staatsballett). Léta vytvářel choreografii ke slavnostnímu zahájení plesu ve vídeňské Státní opeře a již mnoho let je také choreografem a režisérem zahájení světově známé charitativní akce Life Ball, která probíhá před vídeňskou radnicí.

Giorgio Madia získal několikrát polskou Zlatou masku, významnou cenu divadelní kritiky: za inscenaci sezóny 2005/2006, v kategorii nejlepší divadelní režisér a choreograf 2006/2007 a cenu za nejlepší režii 2007/2008. Jako nejlepší choreograf roku byl oceněn cenou L’italia che danza v roce 2011 a cenou Premio Anita Bucchi za nejlepší světelný design v Itálii.

V roce 2016 přijal nabídku od baletní společnosti Béjart Ballet Lausanne, pro kterou vytvořil choreografii inspirovanou jejím zakladatelem. Získal řadu zakázek od organizátorů známých festivalů: v létě 2016 se významně podílel na inscenaci Gounodova Fausta pro festival Salzburger Festspiele, k níž vytvořil choreografii, a v roce 2017 vytvořil novou inscenaci Carmen pro operní festival Kammeroper Schloss Rheinsberg. Deset let také pracoval pro operetní festival Seefestspiele Mörbisch a nedávno vytvořil tři významná díla operetního repertoáru: Netopýra pro Velké divadlo v Lodži, Vídeňskou krev pro estonské divadlo Vanemuine a Veselou vdovu pro Petrohradské divadlo hudební komedie.

www.giorgiomadia.com