Jiří Žáček

 

Narodil se v Chomutově, od dětství však žil s rodiči ve Strakonicích. Po maturitě na Průmyslové škole stavební ve Volyni vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor vodní stavby. Po tříleté praxi na vodohospodářské správě v Benešově u Prahy se začal věnovat literatuře. V letech 1974–1991 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel v Praze. Na konci 70. let zároveň absolvoval postgraduální studium na pražské fakultě žurnalistiky. V roce 1991 se stal jedním ze zakládajících členů Klubu českých spisovatelů. V roce 1992 byl krátce zaměstnán v nakladatelství Carmen, v letech 1992–1994 pracoval jako redaktor ve Vlastě. Od té doby pracuje ve svobodném povolání. Literárně debutoval v roce 1965, od té doby psal poezii, básnické hříčky i lyrické prózy do mnoha časopisů i deníků. Otextoval také řadu písní a spolupracoval s Československou televizí (např. pohádky Darmošlap z Nemanic a princezna Terezka, Jamamba, Romance o vodníkovi). Ústřední oblastí jeho tvorby se ale stala poezie pro děti (Aprílová škola, Pro slepičí kvoč aneb Aprílová škola pro pokročilé, Dvakrát dva je někdy pět). Díky tomu napsal také několik osobitých učebnic pro nejmladší děti (Slabikář, Moje první čítanka, Malý čtenář ad.). Jeho lehké verše se obvykle kombinují s hravým humorem, často také inklinuje k humoristické a satirické poezii, která mu zajistila značnou čtenářskou popularitu (Okurková sezona, Rýmy pro kočku, Rýmy pro kočku a pod psa). Po roce 1990 ostatně vážnou poezii téměř opustil: vedle básní a próz pro děti píše fejetony, humoristickou drobnou tvorbu a sloupky. Ve svých básních se nevyhýbá ani politickým tématům. Je také autorem divadelní parafráze Ptákoviny podle Aristofana (1989).