Antonín Kašper

10. září 1909 Chropyně – 2. dubna 1974 Ostrava
Dirigent ostravské operety: 1. 8. 1948 – 31. 12. 1969

Rodák z Chropyně na Kroměřížsku k muzice tíhl už od mládí. Studoval na konzervatoři v Brně hru na varhany a po čtyřech letech zde také studium úspěšně zakončil státní zkouškou učitelské způsobilosti z klavíru a sborového zpěvu. Deset let působil jako varhaník v kostele sv. Václava v Hulíně a zároveň se věnoval výuce hudby v Jevíčku. Po válce své hudební vzdělání a dirigentské schopnosti rozšířil díky působení v brněnském rozhlase coby hudební režisér a dirigent. Poté nastoupil jako dirigent v opavské operetě, kde se však dlouho neohřál, a v roce 1948 kývl na nabídku tehdejšího šéfa a režiséra ostravské zpěvohry Jana Pacla, s nímž hned připravil svou první ostravskou inscenaci Svatba v Malinovce (1948). Tím začala Kašperova jednadvacetiletá pouť ve službách ostravské lehké múzy, během které nastudoval téměř sedm desítek inscenací. A hned na jejím začátku v roce 1950 získal první cenu Divadelní žatvy v kategorii operet a her se zpěvy za skvělé technické propracování orchestru i sboru v inscenaci Tabákový kapitán. I když byl zaníceným hudebníkem a dirigentem především lidových operet, hudebních komedií a singšpílů, měl na svém kontě i celou řadu úspěšných inscenací z klasické operetní tvorby. Jmenujme například Nedbalovu Polskou krev (1952), Hervého Mam´zelle Nitouche (1951, 1964), Offenbachovu Krásnou Helenu (1957), Millöckerova Žebravého studenta (1959), Dendrinovu Lysistratu (1964) aj. Antonín Kašper měl blízký vztah i k tvorbě pánů Wericha, Voskovce a Ježka a společně s režisérem Mojmírem Vyoralem připravili tehdy populární inscenace Kat a blázen (1961), Nebe na zemi (1963) nebo Sever proti Jihu (1966) a s Janem Paclem rovněž divácky úspěšného Golema (1960).

Antonín Kašper se mimo dirigování v ostravské operetě věnoval i skladatelské, sborové a pedagogické činnosti. Komponoval hudbu pro dechové orchestry Ostravanka a Havířovanka nebo pro ostravský rozhlasový orchestr. Vypomáhal v hudebních a pěveckých souborech a účinkoval v představeních, jež pořádala tehdejší Československá hudební a divadelní agentura Pragokoncert. A zůstal věrný i učitelství – na ostravské konzervatoři od roku 1957 až do své náhlé smrti vyučoval hru na akordeon.

(kp)
Foto František Krasl