Jacek Przybylowicz

Absolvent Státní baletní školy a Hudební akademie a konzervatoře Fryderyka Chopina ve Varšavě – obor pedagogika baletu. V letech 1987–1991 byl tanečníkem Teatru Wielkiego ve Varšavě. Již tehdy se prosadil jako choreograf, připravil Negocjacje (Vyjednávání) na hudbu Alessandra Marcella. Kompozice byla oceněna první cenou za choreografii a cenou za interpretaci na 2. ročníku Choreografické soutěže v rámci celého Polska, která se odehrála v Lodži. Negocjacje (Vyjednávání) byly rovněž prezentovány na scéně Teatru Wielkiego ve Varšavě během konání 6. ročníku Varšavských dnů baletu.

 

V roce 1991 vycestoval z Polska. Vystupoval tehdy se soubory v Německu a Izraeli. Mnoho let byl svázán s jedním z nejlepších souborů moderního tance Kibbutz Contemporary Dance Company (Izrael), se kterým spolupracovali rovněž choreografové jako Mats Ek, Ohad Naharin, Jiří Kylián, Emanuel Gat a Rami Be´er. V letech 1994–2001 vystupoval s KCDC na těch nejprestižnějších festivalech moderního tance, navštívil díky tomu více než 50 zemí po celém světě – mimo jiné USA, Kanadu, Brazílii, Argentinu, Chile, Mexiko, Singapur, Tchaj-wan, Japonsko. Mnohokrát vystupoval v Evropě, také v Polsku na pozvání Lodžských baletních setkání.
 

V roce 1997 vystupoval s Batscheva Dance Company v inscenaci Kyr s choreografií Ohada Naharina v rámci Yair Shapiro Dance Price. V průběhu všech let strávených pracovně v zahraničí prohluboval svůj zájem o choreografii, mimo jiné prostřednictvím titulů Verlorenheit a Orient Express vytvořených v rámci Dance Extentions 2002 v Limassolu na Kypru. V té době spolupracoval s Lambros Lambrou Dance Company, podílel se na choreografickém projektu tohoto souboru v Evropě.
 

V roce 2002 se vrátil do Polska, aby vytvořil Naszyjnik gołębicy (Náhrdelník holubice, 2003) v Polském tanečním divadle v režii Ewy Wycichowské. O rok později na pozvání Biennale de la Danse v Lyonu vytvořil Barocco (2004). Pro Polské taneční divadlo přichystal také Jesień – Nuembir (2008).
 

V posledních letech vytvořil tři baletní inscenace pro Národní operu ve Varšavě: Kilka krótkich sekwencji (Pár krátkých sekvencí/aktů), jehož videoprojekci zrealizovala Katarzyna Kozyra, Alpha Kryonie Xe (2010) a 3. Symfonii Pieśń o nocy (Píseň o noci; k příležitosti večera Szymanowski i taniec v Národní opeře ve Varšavě, 2006). Roku 2010 se na galavečeru tance uspořádaném v Římě organizací UNESCO prezentoval svým dílem Sono nero. V roce 2012 vytvořil pro Polský národní balet v režii Krzysztofa Pastora 6 skrzydeł aniołów (6 křídel andělů).
 

Se soubory Polského divadla tance a Baletu Národní opery představil své choreografie na velkém počtu zahraničních tanečních festivalů, mimo jiné např. na Bolzanodanza v Itálii, Rencontres Choreographique de Cartage v Tunisu, Moscow Dance Festival v Rusku, Drugije tancy na Ukrajině, European Dance Festival na Kypru, Kassel Tanz Festival v Německu. 
 

Je spoluautorem populárně-naučného cyklu Teren Tańca – Reinterpretacje, organizovaného společně s Univerzitou Adama Mickiewicze v Poznani. Od roku 2010 je kurátorem a uměleckým šéfem Poznańskiej Wiosny Baletowej (Poznaňské baletní jaro), která se odehrává v Teatrze Wielkim. V sezónách 2009/2010 až 2013/2014 byl zástupce ředitele baletu Teatru Wielkiego v Poznani.

Třikrát získal stipendium polského ministra pro kulturu a národní dědictví.