SOKOVÉ STROJŮ
| Autor/ři: | Ernst Toller |
|---|---|
| Divadlo: | Národní divadlo moravskoslezské |
| Soubor: | Činohra |
| Scéna: | Městské divadlo (DAD) |
| Premiéra: | 19.4.1929 |
Inscenační tým
Inscenační tým
| Režie | |
|---|---|
| Scéna | |
| Kostýmy | |
| Překlad |
Obsazení
Obsazení
1928/1929
| Lordkancléř | ||
|---|---|---|
| Lord Byron | ||
| Lord Castelreagh | ||
| Ned Lud, tkadlec | ||
| Markéta, jeho žena | ||
| Mladý Lud | ||
| John Wible, tkadlec | ||
| Mary, jeho žena | ||
| Teddy, jejich syn | ||
| Starý Reaper, Maryin otec | ||
| Jimmy Cobett | ||
| Henry Cobett, obchodvedoucí | ||
| Jejich matka | ||
| Georges | ||
| William | ||
| Bob | ||
| Albert | ||
| Charles | ||
| Edward | ||
| Artur | ||
| Jack | ||
| Tom | ||
| První žena | ||
| Druhá žena | ||
| Třetí žena | ||
| Čtvrtá žena | ||
| Pátá žena | ||
| Žebrák | ||
| První opilec | ||
| Druhý opilec | ||
| Podomní obchodník | ||
| Slepec | ||
| Ure, továrník | ||
| Jeho dceruška | ||
| Inženýr | ||
| Vládní zástupce | ||
| Louis s károu | ||
| Vyvolávač | ||
| Hluchoněmý |
Představení
Seznam představení
| Datum | Začátek | Místo | Typ | Detail |
|---|---|---|---|---|
| 5.5.1929 | 19:00 | Městské divadlo v Opavě | Repríza | Detail |
| 4.5.1929 | 19:30 | Městské divadlo (DAD) | Repríza | Detail |
| 30.4.1929 | 19:30 | Městské divadlo (DAD) | Repríza | Detail |
| 27.4.1929 | 19:30 | Městské divadlo (DAD) | Repríza | Detail |
| 20.4.1929 | 19:30 | Městské divadlo (DAD) | 1. repríza | Detail |
| 19.4.1929 | 19:30 | Městské divadlo (DAD) | Premiéra | Detail |
Popis
Popis
Uvedení protikapitalistické hry Ernsta Tollera vyústilo na stránkách dobového tisku v politický boj, jaký Národní divadlo moravskoslezské do té doby nezažilo. Už samotná realizace hry o proletářích budila rozruch, Stibor si navíc ke statování přizval nezaměstnané dělníky a členy ochotnických souborů z ostravských Jednot proletářské tělovýchovy. Kristinova scéna, jíž v jednom obraze dominovala šibenice se třemi oběšenci, kontroverznost díla zcela umocnila. I přes nepříznivé přijetí inscenace odbornou i laickou veřejností se ale jednalo o působivé a na ostravské poměry nebývale velkolepé řešení jevištního prostoru s množstvím precizních detailů a symbolických významů, což i s ohledem na tehdejší finanční možnosti divadla znamenalo ojedinělý počin.







