ARMIDA
| Divadlo: | Národní divadlo moravskoslezské |
|---|---|
| Soubor: | Opera |
| Scéna: | Jeviště DAD |
| Premiéra: | 3.5.2012 |
| Popis: | Drama o nenaplněné lásce kouzelnice Armidy. Poslední opera Antonína Dvořáka. |
| Autor/ři: | Antonín Dvořák |
Inscenační tým
Inscenační tým
| Libreto | |
|---|---|
| Hudební nastudování | |
| Dirigent | |
| Režie | |
| Scéna | |
| Kostýmy | |
| Pohybová spolupráce | |
| Dramaturgie | |
| Asistent režie | |
| Sbormistr | |
| Korepetice | |
| Asistent dirigenta | |
| Inspicient | |
| Text sleduje |
Obsazení
Obsazení
2011/2012
| Dirigent | ||
|---|---|---|
| Hydraot, král Damašku | ||
| Armida, jeho dcera | ||
| Ismen, vládce Sýrie a čaroděj | ||
| Rinald, rytíř | ||
| Bohumír, vůdce křižácké výpravy | ||
| Petr, poustevník | ||
| Sven, rytíř | ||
| Gernand, rytíř | ||
| Dudo, rytíř | ||
| Ubald, rytíř | ||
| Roger, rytíř | ||
| Muezin, Hlasatel | ||
| Siréna |
2012/2013
| Dirigent | ||
|---|---|---|
| Hydraot, král Damašku | ||
| Armida, jeho dcera | ||
| Ismen, vládce Sýrie a čaroděj | ||
| Rinald, rytíř | ||
| Bohumír, vůdce křižácké výpravy | ||
| Petr, poustevník | ||
| Sven, rytíř | ||
| Gernand, rytíř | ||
| Dudo, rytíř | ||
| Ubald, rytíř | ||
| Roger, rytíř | ||
| Muezin, Hlasatel | ||
| Siréna |
Představení
Seznam představení
| Datum | Začátek | Místo | Typ | Detail |
|---|---|---|---|---|
| 14.1.2013 | 19:00 | ND Praha | Repríza | zrušeno |
| 11.1.2013 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 7.12.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 8.11.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 4.11.2012 | 15:00 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 24.10.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 9.10.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 4.10.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 12.6.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 4.6.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 16.5.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 12.5.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Repríza | Detail |
| 5.5.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | 2. premiéra | Detail |
| 3.5.2012 | 18:30 | Jeviště DAD | Premiéra | Detail |
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotografie z představení
Sbor opery NDM
Richard Haan (Ismen) a členové sboru opery NDM
Valentin Prolat (Rinald), Martin Bárta (Bohumír) a členové sboru opery NDM
Scéna z druhého jednání – uprostřed Martin Bárta (Bohumír)
Valentin Prolat (Rinald), Ondrej Mráz (Petr) a Eva Dřízgová-Jirušová (Armida)
Richard Haan (Ismen), Valentin Prolat (Rinald) a Eva Dřízgová-Jirušová (Armida)
Fotografie ze zkoušek
Dana Burešová (Armida)
Scéna z druhého jednání
Richard Haan (Ismen)
Scéna z druhého jednání – uprostřed Tomáš Černý (Rinald)
Eva Dřízgová-Jirušová (Armida) a členové sboru opery NDM
Richard Haan (Ismen) a členové sboru opery NDM
Tomáš Černý (Rinald) a členové sboru opery NDM
Tomáš Černý (Rinald) a Richard Haan (Ismen)
Dana Burešová (Armida) a Tomáš Černý (Rinald)
Dana Burešová (Armida) a Tomáš Černý (Rinald)
Články, video, audio
Články, video, audio
Popis
Popis
|
Po jednoznačném úspěchu Rusalky (1901) hledal Dvořák další námět k opernímu zpracování. Na počátku roku 1902 mu připomněl Jaroslav Vrchlický, že mu již dříve nabízel své libreto Armida podle Tassova Osvobozeného Jeruzaléma o lásce rytíře Rinalda a pohanské kouzelnice Armidy. Tuto látku již zhudebnily desítky skladatelů, mimo jiné Lully, Händel, Mysliveček, Gluck, Haydn nebo Rossini. Vrchlický epos roku 1887 přeložil do češtiny a brzy na to jej zpracoval i jako operní libreto. Po počátečním Dvořákově odmítnutí o jeho zhudebnění uvažovali Karel Bendl, Zdeněk Fibich a Karel Kovařovic, Vrchlický však stále doufal ve zhudebnění Dvořákem. Libreto splňovalo řadu nároků, které Dvořák měl: jednalo se o námět z celoevropské kultury, obsahovalo mnoho možností pro drobnokresbu prostředí i fantaskní obrazy. Nicméně skladatel měl z kompozice velké obavy. Po velkých peripetiích v souvislosti s textovými změnami operu dokončil a připravil k premiéře v pražském Národním divadle v roce 1904. Přijetí obecenstvem bylo sice příznivé, ale nepovedené inscenační pojetí se stalo předmětem ostré kritiky. Vypětí při přípravě premiéry a zklamání nad výsledkem se podepsalo na Dvořákově zhoršujícím se zdravotním stavu. Skladatel zemřel několik týdnů po premiéře Armidy, 1. května 1904. Armida zaujme především svým hudebním kouzlem, na ostravské jeviště se vrací po dvaceti letech a pevně věříme, že jejím uvedením důstojně oslavíme 170. výročí narození jednoho z největších skladatelů našich hudebních dějin. |
Program:
Na hudebním webu Českého rozhlasu si můžete poslechnout záznam představení opery ARMIDA Antonína Dvořáka, které jsme v Národním divadle moravskoslezském odehráli 4. a 8. 11. 2012. Tento záznam je součástí programu „Operní sezóna“ Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), který bude přejímá 15 národních rozhlasových stanic EBU, včetně sítě veřejnoprávních rozhlasů Severní Ameriky a Japonska. Více zde.
K inscenaci Armida nabízíme pedagogům PRACOVNÍ LISTY, které pro Národní divadlo moravskoslezské připravila Markéta Šňupárková z Matičního gymnázia v Ostravě. Tentokrát jsou určeny pro poslední ročníky základních škol a pro středoškoláky.
O inscenaci napsali:
Rozhodně však byly oba premiérové večery mimořádnými hudebnědramatickými zážitky, za nimiž rozhodně stojí za to putovat, a pro mě zatím nejlepšími interpretacemi nedoceněného Dvořákova operního díla, které jsem zatím viděl a slyšel. (Martin Jemelka, Harmonie)
Jak je vidět, hudebně, pěvecky i vizuálně se představení stává událostí, ať se jedná o sváteční nebo všední den. Opera Národního divadla moravskoslezského se prezentuje jako scéna s nejlepší dramaturgií v České republice, s koncepcí, kterou by mohla jiná divadla závidět.....Dvořákova Armida (po představeních typu Kominíček, Romeo a Julie či Život prostopášníka) se stává dalším operním představením, za nímž se stojí do Ostravy vypravit.
(Jiří Urban, Hudební rozhledy)
