STRÝČEK VÁŇA

Články

STRÝČEK VÁŇA-program
^{(13. 12. 2013)}

STRÝČEK VÁŇA-tisk
^{(13. 12. 2013)}

STRÝČEK VÁŇA-plakát
^{(13. 12. 2013)}

Hru Strýček Váňa napsal Anton Pavlovič Čechov mezi léty 1889 – 1895. Dle některých pramenů sám Čechov uvádí, že ji napsal v roce 1890, jisté je ale jen to, že se poprvé objevila roku 1897 v knize jeho sebraných her, spolu s hrami Ivanov, Racek a jednoaktovkami Medvěd, Labutí píseň, Tragéd z nouze a Námluvy. Strýček Váňa vznikl přepracováním starší hry Lesní duch (1889/1890). Lesní duch byl tehdy uveden jedním malým, krachujícím divadlem, propadl a byl stažen po třech reprízách. Přepracovaná verze – Strýček Váňa – má mnohem větší dramatické kvality.

Po knižním vydání Čechovových her uvedlo Strýčka Váňu několik venkovských divadel. Sám Čechov žádnou z těchto inscenací neviděl. Jedno představení však zhlédl jeho přítel, spisovatel Maxim Gorkij, který Čechovovi napsal, že stejně jako v Rackovi, i v této hře se „realismus zdvíhá do oduševnělého a hluboce promyšleného symbolu. Naslouchaje vaší hře, přemýšlel jsem o životě, přinesenému za oběť idolu, o vpádu krásy do nuzáckého života lidí i o mnohém jiném základním a důležitém“.

„Strýček Váňa“ – tak hezké oslovení a tak zpackaný život! A kdo za to může, že se Ivan Vojnický, přezdívaný strýček Váňa, nestal Schopenhauerem nebo Dostojevským, kdo může za to, že promarnil svůj život? Jeho usurpátorský švagr – profesor umění v penzi, o jehož vědeckých kvalitách můžeme s úspěchem pochybovat? Anebo krásná Jelena, druhá žena zakyslého profesora, která Vojnického odmítá? Anebo všechno dohromady? Nebo on sám? Čechov kreslí ostrým hrotem osudy svých postav s ironií a pochopením, odkrývá jejich sny po šťastnějším životě a jedním tahem dokresluje jejich vlastní slabosti, které brání snům proměnit se ve skutečnost. Jak obojí dobře známe!" Štěpán Pácl, režisér inscenace