Pavla Kamanová

Vystudovala scénografii na Katedře loutkové tvorby VŠMU v Bratislavě u Evy Farkašové a poté obor alternativního a loutkového divadla na DAMU v Praze u Petra Matáska. Je spoluzakladatelkou nezávislého divadla poq, kde rozvíjí vlastní autorské projekty a scénografické koncepty. Od počátku své tvorby se profiluje jako výrazná výtvarná osobnost českého divadla. Spolupracovala s režiséry Štěpánem Páclem (Divadlo DISK, divadelní společnost Masopust, Divadlo Petra Bezruče, Moravské divadlo Olomouc, Národní divadlo v Praze), Janem Fričem (A studio Rubín, divadelní společnost Masopust), Janem Mikuláškem (Divadlo Petra Bezruče, divadelní společnost 11:55 Střepy a chlebíčky, festival Shakespeare na Hlubině), s režisérem Janem Holcem a dramaturgem Davidem Košťákem (A studio Rubín, Jihočeské divadlo), s režisérkami Martinou Schlegelovou (Divadlo LETÍ Olga (Horrory z Hrádečku), Jihočeské divadlo Kati), Kashou Jandáčkovou (NoD, 11:55) či Alžbětou Burianovou (Městské divadlo Brno, Divadlo A. Dvořáka Příbram). Dlouhodobě spolupracuje také se souborem Cirk La Putyka.

Její scénografická i kostýmní tvorba se objevuje napříč českými scénami od nezávislých divadel (A studio Rubín, NoD, 11:55, Divadlo LETÍ) po zavedené divadelní instituce, jakými jsou Jihočeské divadlo, Moravské divadlo Olomouc či Městské divadlo Brno. V Národním divadle v Praze se podílela na inscenacích Na moři, zírám nahoru (režie Štěpán Pácl, 2017), Plukovník Švec (režie Jiří Havelka, 2018) a Misantrop (režie Jan Frič, 2019).