Irena Parlov

Chorvatská mezzosopranistka a rodačka ze Sarajeva absolvovala Hudební akademii ve Splitu, ve studiích dále pokračovala v Záhřebu. Patří k mezinárodně uznávaným představitelkám ústředních mezzosopránových rolí světového repertoáru, pro něž je vybavena velkým hlasem osobitého zabarvení i mimořádnými výrazovými schopnostmi. Vzdělávala se u pěveckých „es“ jako Montserrat Caballé, Michèle Crider nebo Eva Blahová.

Debutovala jako Adalgisa v Belliniho Normě (Chorvatské národní divadlo v Osijeku) a následně vytvořila řadu rolí jejího pěveckého oboru: Amneris (Verdi: Aida), Azucena (Verdi: Trubadúr), Ulrica (Verdi: Maškarní ples), Dalila (Saint-Saëns: Samson a Dalila), Carmen (Bizet: Carmen), Maddalena (Verdi: Rigoletto), Suzuki (Puccini: Madame Butterfly), Adalgisou (Bellini: Norma), Romeem (Bellini: Kapuleti a Montekové), Lolou i Mamma Lucií (Mascagni: Sedlák kavalír), Emilií (Verdi: Otello), Princem Orlovským (Strauss: Netopýr) nebo Varvara v Janáčkově Kátě Kabanové.

Účinkovala na četných operních scénách v Chorvatsku, Německu, Česku, Francii, Španělsku či Slovinsku.

V Česku se objevila v inscenacích Národního divadla v Brně (Britten: Sen noci svatojánské – Hermia, Donizetti: Maria di Rohan – Armando z Gondì) a divákům Národního divadla moravskoslezského se představila jako Ulrica (Verdi: Maškarní ples) a Nastasja (Krása: Zásnuby ve snu).

Pravidelně vystupuje jako koncertní pěvkyně (Mahler: Symfonie č. 3, Mozart: Requiem, Beethoven: Symfonie č. 9 a další) a účastní se též hudebních festivalů v řadě evropských zemí.

^{Za pravdivost a věcnou správnost informací uvedených v životopise zodpovídá umělec.}