Mario Buzzi

 

Studoval fagot na konzervatoři v Kroměříži u Zdeňka Škrabala, skladbu u Františka Emmerta a elektroakustickou hudbu u Daniela Forró na JAMU. Pod vedením Arnošta Parsche obhájil tamtéž v oboru teorie hudební tvorby v roce 2009 disertační práci na téma tónové systémy. Během studií vytvořil řadu komorních a orchestrálních skladeb, např. Pááávlíííkůůů pro smyčcový kvartet, vokály a elektrickou kytaru, Requiem za lesní zvěř pro hlas, klarinet, kytaru a lesní roh, Potrubní poštou a pochodem vchod pro tři flétny, Dále pro smyčcový orchestr, Valso mortale pro klavír, Symfonii in Es pro velký orchestr a mnoho dalších. Současně se věnoval tvorbě pro vlastní kapely JáMor, Luční koník a později byl také kompozičně aktivním členem skupiny Chorchestr, takto vznikly desítky písní i množství instrumentální hudby. Svá teoretická bádání v oblasti mikrointervalové hudby často prakticky uplatňuje ve svých kompozicích. Je dvorním skladatelem Brno Contemporary Orchestra (BCO), pro který vytvořil řadu koncertních skladeb i aranží jiných autorů. Od roku 1996 se intenzivně věnoval práci s hudební elektronikou. Používá vlastní metodu tzv. dirty samplingu, také často pracuje s frekvenční a křížovou modulací a též s náhodnými procesy geneze hudebního materiálu. Příležitostně přednáší na JAMU. Působí jako skladatel scénické hudby pro divadla, rozhlas i televizi, vytváří hudbu k audioknihám, píše písně, komorní i orchestrální hudbu a účinkuje též v originálním kabaretu Komediograf jako kytarista. Spolupracoval nebo spolupracuje např. s režiséry Pitínským, Rajmontem, Morávkem, Goldflamem, Macečkem, Balákem, Tálskou, Krobem, Jandourkem, Vanýskem, Petrželkovou, Ludvíkovou-Karpianus, Mikoláškovou, Nvotou, Ryšánek Schmiedtovou, Amslerem, Stránským, Kopeckým, Bauerovou, Popelem, Čičvákem aj. Živí se i jako aranžér a studiový technik. Žije v Brně, je ženatý a má tři děti.