Josef Svoboda

(10. května 1920, Čáslav – 8. dubna 2002, Praha)
scénograf

„Strhuje mě především hloubka dramatu a jeho poslání. Odtud vycházím, chci-li dát jevišti i správný dobový ráz i dokonalý dramatický prostor. Umělec minulosti mi může sloužit jen jako pomoc, nikoliv jako předloha ke kopírování.“

„Když sedím v prázdném hledišti a dívám se do tmavého prostoru jeviště, padá na mě často bázeň, že jím tentokrát neproniknu a vždycky si přeju, aby mě ta bázeň nikdy neopouštěla... Bez nekonečného hledání klíče k tajemství tvoření není tvorby, je třeba začínat vždycky znovu a to je krásné…“

Josef Svoboda se narodil 10. 5. 1920 v Čáslavi. Vyučil se truhlářem, později studoval na Speciální škole pro vnitřní architekturu, po válce se zapsal na architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Svou divadelní dráhu začal už během druhé světové války v amatérském souboru ve Smetanově muzeu, poté působil ve Velké opeře 5. května, kde se posléze stal vedoucím výpravy. V roce 1948 přešel do Národního divadla, kde se o dva roky později stal šéfem umělecko-technického provozu, a v letech 1970 až 1979 zde působil ve funkci vedoucího scénografa. V Národním divadle spolu s režiséry Otomarem Krejčou, Alfrédem Radokem, Miroslavem Macháčkem a Jaromírem Pleskotem formoval proslulou epochu českého divadla. Podílel se také na výrazných inscenacích na poli hudebního divadla, především s režiséry Bohumilem Hrdličkou a Václavem Kašlíkem. V roce 1974 se stal uměleckým šéfem Laterny Magiky a po jejím osamostatnění v roce 1992 jejím ředitelem.

Od začátku 60. let se datuje jeho zářivá zahraniční kariéra po celém světě. Nemalou část své divadelní tvorby ale věnoval i Národnímu divadlu moravskoslezskému, dříve Státnímu divadlu v Ostravě, pro něž vytvořil v letech 1946 až 1961 výpravu k sedmnácti operním inscenacím, na kterých téměř výhradně (hned dvanáctkrát) spolupracoval s režisérem Bohumilem Hrdličkou (1919–2006). Už u první Svobodovy ostravské realizace pro inscenace Sedlák kavalír a Komedianti (1946) spolupracovali společně.

Josef Svoboda svým přístupem ke scénografii a řadou inovací a patentů zásadně ovlivnil podobu divadla své doby. Jako první použil v divadle laser, vymyslel světelnou stěnu i speciální světla, která nesou po celém světě jeho jméno „Svoboda“. Realizoval doma i ve světě na 700 divadelních inscenací, stál u zrodu divadelního fenoménu Laterny magiky, prezentované na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu, proslavil se spoluprací s Metropolitní operou v New Yorku i světovými velikány Laurencem Olivierem či Leonardem Bernsteinem.

Zemřel v Praze 8. dubna 2002.

 

 

• Virtuální výstava Josef Svoboda v Ostravě