Johan Inger

Švéd Johan Inger (Stockholm, 1967) vystudoval tanec na Švédské královské baletní škole a na Národní baletní škole v Kanadě. V letech 1985–1990 tančil se Švédským královským baletem ve Stockholmu, poslední rok jako sólista. Inger, fascinován Kyliánovou prací, byl přesvědčen, že další kroky v jeho taneční kariéře mají směřovat do Nederlands Dans Theater (NDT). Roku 1990 se připojil k uměleckému souboru NDT 1, kde jako přední tanečník působil až do roku 2002. Pro choreografické workshopy, které NDT každoročně pořádá, si Inger připravil kreaci Switch a svým talentem pro choreografii zaujal Jiřího Kyliána. V roce 1995 měl Inger za sebou již čtyři choreografie, které prezentoval na workshopech, a dostalo se mu příležitosti sestavit první choreografii pro soubor NDT 2. Vznikl tak choreografický debut s názvem Mellantid, jímž se Inger oficiálně etabloval v roli choreografa. Představení bylo uvedeno v rámci holandského tanečního festivalu Holland Dance Festival, kde se okamžitě setkalo s jednoznačným úspěchem. V roce 1996 získala choreografie  Mellantid cenu Philip Morris Finest Selection Award v kategorii Moderní tanec a v roce 2001 se dočkala nominace na cenu Laurence Olivier Award v kategorii Nejlepší nová taneční produkce.

 

Po svém debutu vytvořil Inger pro NDT řadu různých choreografií (např. Sammanfall, Couple of Moments, Round Corners, Out of breath). Za své choreografie  Dream Play a Walking Mad obdržel v říjnu 2001 cenu Lucas Hoving Production Award. Balet Walking Mad – později v nastudování souboru Cullberg Ballet – získal roku 2005 cenu časopisu Danza&Danza. Inger sám byl nominován na několik nizozemských ocenění, jako jsou například Golden Theatre Dance Prize (2000), kterou udílí VSCD Dance Panel, a Merit Award (2002) od Stichting Dansersfonds ’79. V roce 2013 bylo Johanovi Ingerovi ve Stockholmu uděleno prestižní ocenění Carina Ari Award za propagaci švédského umění a tance ve světě.

 

Roku 2003 Inger z Nederlands Dans Theater odešel a stal se uměleckým šéfem souboru Cullberg Ballet ve Stockholmu. V minulých letech vytvořil pro tento soubor celou řadu choreografií, mimo jiné Home and Home, Phases, In Two, Within Now, As if, Negro con Flores a Blanco. U příležitosti oslav 40. výročí existence souboru Cullberg Ballet vytvořil inscenaci Point of eclipse (2007). V létě 2008 ukončil Inger své působení ve funkci uměleckého ředitele, aby se mohl nadále plně věnovat choreografii. V únoru 2009 premiéroval pro Cullberg Ballet nový titul s názvem Position of Elsewhere. V říjnu téhož roku vytvořil Inger pro NDT 1 a NDT 2 choreografii Dissolve in this na oslavu jubilejní 50. sezóny souboru. Mezi lety 2009–2016 působil Inger jako spolupracující choreograf NDT a pro oba soubory (NDT 1 a NDT 2) pravidelně připravoval nové choreografie. V květnu 2010 měla premiéru inscenace Falter v nastudování göteborského baletního souboru a v září 2010 se konala premiéra Tone Bone Kone v podání NDT 1; jednalo se o zbrusu nové choreografie. V roce 2011 vytvořil Inger úspěšnou choreografii Rain Dogs na hudbu Toma Waitse pro baletní soubor Theater Basel. Následovaly inscenace I New Then (2012) pro NDT 2 a Sunset Logic (2013) pro NDT 1 v Haagu. V září 2013 vytvořil Inger Tempus Fugit, opět pro baletní soubor Theater Basel. Choreografie B.R.I.S.A., vznikla v roce 2014 pro soubor NDT 2. V roce 2015 představil Inger v Madridu svoji Carmen v nastudování souboru Compañia Nacional de Danza a další celovečerní inscenaci ve Stockholmu se Švédským královským baletem na motivy Svěcení jara. Na podzim 2015 vytvořil One on One pro NDT 2, v březnu 2016 Bliss pro Aterballetto a získal cenu časopisu Danza&Danza za nejlepší italskou inscenaci. V květnu 2016 obdržel Johan Inger za své choreografie One on One a Carmen cenu Benois de la Danse. Jeho poslední titul celovečerního baletu Peer Gynt, měl premiéru v květnu 2017 v nastudování baletního souboru Theater Basel.

 

Johan Inger v rozhovoru pro TV Fabex
_{(tvova.cz, youtube.com, 9. 1. 2018)}