Michaela Popik Kušteková

Na konzervatoři v Bratislavě studovala ve třídě Dagmar Podkamenské-Bezačinské a ve studiu u ní pokračovala i na tamější VŠMU. Zúčastnila se mistrovských kurzů u významných pěvců, jako jsou Diana Danieli, Jean-Paul Fouchecourt, Adam Plachetka, Joel Frederiksen, Jean-Francois Lombard a Dinah Bryant. K jejím nejvýraznějším úspěchům patří dvojnásobné vítězství na Mezinárodní pěvecké soutěži Imricha Godina (Vráble, 2004, 2012), vítězství na Soutěži slovenských konzervatoří v Žilině (2007), nebo nejvyšší ocenění na „Ferrucio Tagliavini“ v Deutschlandsbergu (2011), soutěži Rudolfa Petráka v Žilině (2012) a Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2013). Patřila také k semifinalistům Competizione dell’ Opera v Linzi (2015) a také Hans Gabor Belvedere v Moskvě (2017).

V roce 2013 ztvárnila Despinu (Mozart: Così fan tutte) v Divadle Astra na Maltě. Hostovala na slovenských i českých scénách včetně Státní opery Praha (Kuchtík; Dvořák: Rusalka), Národního divadla v Praze (Xenie; Mussorgskij: Boris Godunov) a Státní opery v Banské Bystrici: (Kuchtík; Dvořák: Rusalka, Leila; Bizet: Lovci perel, Pamina; Mozart: Kouzelná flétna, Norina; Donizetti: Don Pasquale, Jolanta; Čajkovskij: Jolanta, Zemfira; Rachmaninov: Aleko). V zahraničí se představila jako První lesní žínka ve Dvořákově Rusalce a jako Asja Lacis ve světové premiéře opery Benjamin derniere nuit francouzského skladatele Michela Tabachnika ve francouzské Opéra de Lyon. Zúčastnila se také několika koncertních turné po Japonsku. Významnou součást jejího uměleckého působení tvoří barokní hudba, představila se mj. jako Atalanta (Händel: Xerxes), La Prêtresse de Bacchus (Rameau: Anacréon), Selene (Domenico Sarro: Didone abbandonata), Tusnelda (Johann Adolf Hasse: Arminio), Aci (Händel: Aci, Galathea e Polifemo) a pravidelně spolupracuje se soubory, které se specializují na starou hudbu (Musica Aeterna, Cuore Barocco, {oh!} Orkiestra hystoriczna). Vystupovala také na Pražském jaru, MOF Smetanova Litomyšl, Svatováclavském hudebním festivalu, Festival pour l’humanité nebo All’improviso.