Alice Kvasnicová

Angažmá v ostravském baletu: 16. dubna 1962–30. května 1992

Narodila se 18. dubna 1942 u babičky v městské brněnské části Komárově, ale dětství již prožívala v centru Brna. Její první setkání s tancem bylo na kluzišti tehdejšího sportovního klubu Sokol Zbrojovka Židenice. Rodiče ji zde jako šestiletou přihlásili na tréninky krasobruslení, které ji velmi nadchlo a vše nasvědčovalo tomu, že se stane jejím vyvoleným sportem. Byla pilná, disciplinovaná a dril byl vždy pro ni samozřejmostí, avšak „toporné“ ruce při krasobruslení ji přivedly k jinému oboru – baletu. Pro nedostatečnou ladnost pohybu jejích rukou jí bylo doporučeno navštěvovat baletní učiliště Ivo Váni Psoty při Státním divadle v Brně, kde se záhy ukázalo, že baletní umění je Alici bližší než krasobruslení. Velkou motivací pro její nový vysněný cíl „stát se baletkou“ bylo především tamější obsazování žáků do večerních baletních inscenací. Už tehdy ji jeviště zcela uchvátilo a v deseti letech si na něm zatančila své první baletní role – Pážete v Popelce nebo Skokánka v Příhodách lišky Bystroušky. 

Po šesti letech absolvovala všechny předměty baletního učiliště s prospěchem výborným (klasický tanec, charakterní tanec, špičkový tanec a teorie tance) a její taneční kroky vedly v roce 1957 na brněnskou konzervatoř, kde však dlouho nepobyla. Již po roce studií dala přednost prvnímu angažmá v baletním souboru opavského divadla. Pod vedením jeho šéfky a choreografky Hany Machové poznala tvůrčí a kamarádskou atmosféru a poprvé dostala příležitost nastudovat zásadní role, vystavěné především na hereckém projevu. 

Opava nebyla daleko od Ostravy a při hledání nových talentů do ostravského baletu si ji vyhlédl jeho šéf Emerich Gabzdyl a v roce 1962 nabídl Alici angažmá, které se jí stalo osudným! Za více jak tři desítky sezón zde zatančila spoustu nádherných rolí a spolupracovala s mnoha vynikajícími tanečními kolegy a choreografy. Byla baletkou s mimořádným smyslem pro ztvárňování dramatických postav, jež uplatnila především v rolích, jako jsou Dorotka, Sexylie, Kleopatra, Zobejda, Myrtha, Tolgonaj nebo Coppélie. Tehdejší čtyřsouborový divadelní provoz jí nabízel i další taneční uplatnění. Hostovala často v činohrách, operetách a operách, a i přes časovou náročnost svého povolání byla stejně nejraději na jevišti a za žádnou cenu by jej neměnila.

Později působila v ostravském baletu jako asistentka choreografů. Poprvé v roce 1983 spolupracovala s jeho šéfem a choreografem Albertem Janíčkem na inscenaci baletů Carmen, Maškaráda a Polovecké tance. Dále se podílela na operetách – Zvonokosy, Venuše v hedvábí, My fair lady nebo se stala součástí činoherního inscenačního týmu u Krejcarovy opery, Filosofské historie, Manon Lescaut ad.

Její neutuchající energie a obrovská píle byla mnohokrát oceněna tehdejšími státními a divadelními uznáními, jmenujme aspoň Cenu Českého literárního fondu udělenou roku 1975 za roli Šeříkové víly ve Spící krasavici. 

Dodnes se s paní Alicí můžete potkávat v divadle, a to ve foyeru Divadla Jiřího Myrona, kde po odchodu do důchodu již řadu let pracuje jako uvaděčka. 

(kp)