Detail osoby

Zora Rozsypalová

Divadelní a filmová herečka Zora Rozsypalová se narodila 3. září 1922 v Kroměříži do umělecké rodiny majitele kroměřížské velkodrogerie Antonína R. a jeho manželky Miloslavy. Díky prarodičům z obou stran, ale zejména matce, aktivní herečce místního ochotnického spolku, se i ona již jako mladá dívka zapojila do regionální divadelní činnosti. Herecký křest si odbyla na prknech kroměřížského loutkového divadla a svůj zájem o herectví dokumentovala rovněž studiem výrazového tance. Po absolvování osmiletého reálného gymnázia v Kroměříži (maturita 1941) směřovaly její kroky na Státní hudebně dramatickou konzervatoř v Brně (1941-1945), kde se seznámila s řemeslnou technikou herecké práce. Uzavření uměleckých škol za okupace a Z. ilegální činnost v podobě aktivistky ilegální skautské organizace (poválečný kříž Za vlast) způsobily, že nadějná herečka  absolvovala až v průběhu prázdnin 1945. Společně s hereckým kolegou Svatoplukem Skopalem st. a mladičkou adeptkou herectví Vlastou Chramostovou absolvovala v průběhu války dvouleté totální nasazení v brněnské zbrojovce a díky své ilegální činnosti i nejeden výslech na místním gestapu. Po uzavření konzervatoře provozovala společně s přáteli v Brně i rodné Kroměříži soukromá divadelní představení. Euforie z ukončení války ji vedla ke kroku zapsat se ke studiu vybraných přednášek na Filozofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci (literatura, dějiny), touha pracovat u divadla však byla silnější.

První dva roky uměleckého života strávila v Horáckém divadle v Jihlavě (1945-1947). Mladé herečce bylo umožněno představit se místnímu publiku v širokém rejstříků rolí od dospívajících dívek až po starší ženy. Během dvou divadelních sezón odehrála přes 20 premiér a návštěvníky Horáckého divadla zaujala zejména jako Shakespearova Kleopatra, Gertruda v Hamletovi, Jelena ve Strýčku Váňovi nebo Rosava v Tylově Strakonickém dudákovi. Hereččin esprit a plastičnost jejího projevu však záhy zaujalo vedení Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, které mladé nadějné herečce nabídlo angažmá. Volání z moravské metropole vyslyšela a od 1. srpna 1947 se na dlouhých 14 let (1947-1961) stala sólistkou tamní činoherní scény.

Do Olomouce přišla  již jako vyhraněná herecká osobnost. Rolí Helenky v Čapkově dramatu R.U.R se rovnocenně začlenila do místního činoherního souboru, ve kterém kromě Františka Paula, Josefa Raušera a Josefa Beka poznala i svého budoucího manžela a celoživotního partnera herce Františka Šece (1919-2005). Scénická a režijní spolupráce s Jaromírem Pleskotem, Karlem Novákem a Jiřím Svobodou umožnily další hereččin profesní růst. Na olomoucké scéně  se profilovala jako výrazná charakterní herečka s mimořádnými předpoklady. Osobitý jevištní zjev, přitažlivá tvář a nezapomenutelně znělý alt uplatnila herečka společně s darem velkého talentu a nesmírnou pracovní houževnatostí v téměř osmi desítkách divadelních rolí. Publikum hanácké metropole si ji zamilovalo především jako představitelku hrdinek klasického repertoáru, z nichž nejvýraznější byla kněžna v Jiráskově Lucerně, královna v Shakespearově Hamletovi, Titanie v Shakespearově Snu noci svatojánské, Antigona ve stejnojmenné Sofoklově tragédii, případně Ráněvská v Čechovově Višňovém sadu, Runa v Zeyerově Radúzi a Mahuleně nebo sestřenice Běta v dramatizaci stejnojmenného Balzacova románu.

Olomoucké angažmá pro ni bylo šťastné i v osobním životě. Na Staroměstské radnici v Praze se dne 17. září 1951  provdala za dlouholetého hereckého kolegu Františka Šece, se kterým se také rozhodla založit rodinu. Nedlouho po svatbě se manželům narodil syn Martin Šec (13. února 1952, Praha), pozdější známý filmový a televizní kameraman (Bylo nás pět, 1994; Polojasno, 1999; Rebelové, 2001; Operace Silver A, 2007 ad.). Své čtrnáctileté působení v Olomouci uzavřela  na konci července 1961 a společně s manželem využila nabídky Státního divadla v Ostravě, kterému zůstala věrná více než 30 let své herecké kariéry (řádný pracovní poměr od 31.7.1961 do 30.9.1991).

Její vytříbený divadelní projev se za výrazné spolupráce s režisérem ostravské činohry Radimem Kovalem (1924-1985) uplatnil zejména v osvědčených kusech světové klasiky (Antigona, Sofokles: Antigona, 1957; Matka, A.Miller: Po pádu, 1964; Irina Arkadinová, A. P. Čechov: Racek, 1965; Raněvská, A. P. Čechov: Višňový sad, 1969;, Aurélie; J.Giraudoux: Blázniva ze Chaillot, 1971 ad.), herečce však nebyly cizí ani role specificky českých autorů (Drahomíra, J. K. Tyl: Drahomíra, 1964; Královna Kunhuta, Hilbert:Falkenštejn,1968; Paní Hlubinová, F. Šrámek: Měsíc nad řekou,1974; Runa, J. Zeyer: Radúz a Mahulena,1978; Stařenka, A.a V. Mrštíkové:Maryša,1981; Matka, V. Dyk: Krysař,1983 ad.) a nevyhýbala se ani moderně (Kolozubá, V. Vančura: Pekař Marhoul,1985; Antonie, J. Šotola: Padalo listí, padala jablíčka,1986; Skirina, D. Fischerová: Princezna T.,1986 aj.). Na ostravském jevišti excelovala v tragických rolích heroin, bravurně však zvládala i role komediálního charakteru. Jejími životními rolemi se na ostravském jevišti stala Médea (Euripides: Médea,1965), za kterou obdržela Cenu Jaroslava Průchy (1965) a titul zasloužilé umělkyně (1965), a Erži Orbánová (1973) ze slavné Őrkényho Kočičí hry. Profesní růst  a její širší uplatnění na domovské scéně v Ostravě zastavil hereččin občanský postoj v krizových letech 1968/1969, díky kterému jí byl na několik let zamezen přístup nejen na divadelní prkna, ale i do rozhlasu a televize. Se svou domovskou scénou spolupracovala i po ukončení aktivní herecké činnosti (30. září 1991). Nejvýraznější rolí tohoto období se stala role Gizely v Őrkényho Kočičí hře (1997).

Za svůj dlouholetý přínos divadlu byla na závěr svého života poctěna řadou ocenění, z nichž nejvýznamnější byla Senior Prix (1993) od Nadace Život umělce a Cena Thálie (1994) udělená Hereckou asociací za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Za povšimnutí stojí také Křišťálová růže (1997) udělovaná v Poděbradech za umělecký přednes a Cena města Ostravy (2008) za dlouholeté umělecké výsledky regionálního a nadregionálního významu a reprezentaci města na poli kultury. Herecký profil  popsal její manžel František Šec v románu Sezona (2005), dějově zasazeném do 50. let 20. století, kde vystupuje v osobě Věry Zahradníkové. 

Její celoživotní působení na mimopražských divadelních scénách bylo jednou z příčin jejího poměrně malého obsazování ve světě kinematografie (10 snímků). Hereččiným filmovým debutem se stala role lékařky-brigádnice v budovatelském dramatu Velká příležitost (1949), což byla na dlouhou dobu její první a jediná filmová příležitost. Před kameru se vrátila až po více než desetiletém intermezzu na počátku 60. let, kdy jí byly svěřovány zejména role matek a učitelek (matka hlavního hrdiny, Žalobníci, 1960; teta, Králíci v trávě, 1961; třídní profesorka, Neobyčejná třída, 1964; učitelka, Metráček, 1971 a vězeňská dozorkyně, ...a pozdravuj vlaštovky, 1972). Nejvýraznějšími filmovými kreacemi se stala hlavní role matky ve vesnickém dramatu Kateřina a její děti (1972), kterou ztvárnila jako osudem zkoušenou vdovu tří nedospělých dcer, a role ženy burcující pacienty v Balaďově Arše bláznů (1970), která se díky normalizačním zásahům dočkala uvedení až 20 let po premiéře v roce 1990. Po dlouholetém zákazu umělecké činnosti u filmu se vrátila před kameru až epizodními rolemi v polovině 80. let, kdy si zahrála ženu v kravíně v Krejčíkově Prodavači humoru (1984), dělnici v Herzově životopisném snímku Zastihla mě noc (1985) a epizodku v Hezkých chvilkách bez záruky (2006) Věry Chytilové.

Mnohem větší příležitosti než film ji nabídla televizní obrazovka, na které se objevovala pravidelně v řadě inscenací a televizních filmů již od počátku 60.let (Kořeny, 1962; Mulat, 1962; Pušky paní Carrarové, 1963; Lištičky, 1964; Strašidlo cantervillské, 1965; Vánice, 1965; Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1966; Páni Glembayové, 1967; Hotel Majestic, 1968; Slovanské nebe, 1968; Portrét, 1968; Černá kočka, 1969; Dopiš doma, 1983; Umění nestárnout, 1989; Hra pro tři, 1990; Kámen v okně, 1991; Odsouzen k životu, 1991; Cestující bez zavazadel, 1999; Dřevěna Marika (2000). Největšího ohlasu zaznamenal seriál ostravského studia ČT Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka z roku 1994.

Její životní pouť se uzavřela 22. ledna 2010 v Praze-Ďáblicích. Poslední rozloučení s herečkou proběhlo v sobotu 30. ledna 2010 v Malé obřadní síni strašnického krematoria v Praze, ostravská kulturní veřejnost se měla možnost poklonit herečce při vzpomínkovém aktu v Divadle Antonína Dvořáka dne 12. dubna 2010. Ostatky si ponechal syn u sebe v Praze. 

Kamil Rodan

Literatura:

Archiv NDM, osobní složka Zory Rozsypalové (1961-2010); Informační dotazník Martina Šece (17.7.2011); 60 let Státního divadla v Ostravě, Ostrava 1979; LN 26.1.2010, s.8; Ostravská radnice 2/2010, s.11

Rozsypalová-Šecová, Zora. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy (Supplementum č.1), vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, Ostrava 2011. ISBN 978-80-7368-638-3. s. 164-166.

Zoře Rozsypalové a jejímu manželovi Františku Šecovi byla 28. ledna 2018 u domu na Poštovní 1118/10 odhalena pamětní deska.

Inscenační tým

Inscenační tým

1988/1989

Název inscenace Funkce Divadlo
PRINCEZNA PAMPELIŠKA
Režijní spolupráce
Státní divadlo v Ostravě

1990/1991

Název inscenace Funkce Divadlo
PRINCEZNA PAMPELIŠKA
Režijní spolupráce
Divadlo loutek Ostrava

1991/1992

Název inscenace Funkce Divadlo
PRINCEZNA PAMPELIŠKA
Režijní spolupráce
Divadlo loutek Ostrava

1992/1993

Název inscenace Funkce Divadlo
PRINCEZNA PAMPELIŠKA
Režijní spolupráce
Divadlo loutek Ostrava

Obsazení

Obsazení

1961/1962

Název inscenace Role Divadlo
JEGOR BULYČOV A TI DRUZÍ
Zobunová, kořenářka
Státní divadlo v Ostravě
DNES JEŠTĚ ZAPADÁ SLUNCE NAD ATLANTIDOU
Kleito, milenka Vladařova
Státní divadlo v Ostravě
BEZVÝZNAMNÁ ŽENA
Paní Arbuthnotová
Státní divadlo v Ostravě
RICHARD III.
Vévodkyně z Yorku
Státní divadlo v Ostravě

1962/1963

Název inscenace Role Divadlo
ARISTOKRATI
Tetovaná
Státní divadlo v Ostravě
VÁLKA S MLOKY
Povondrova sestra
Agitátorka
Státní divadlo v Ostravě
TETOVANÁ RŮŽE
Serafina Delle Rosová
Státní divadlo v Ostravě
JIZVA
Magda, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě

1963/1964

Název inscenace Role Divadlo
MOLIÉRE
Madeleine Béjartová
Státní divadlo v Ostravě
RODINNÉ SHROMÁŽDĚNÍ
Amy, ovdovělá lady Monchensey
Státní divadlo v Ostravě
JULIUS CAESAR
Porcie, Brutova žena
Státní divadlo v Ostravě
DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ (KRVAVÉ KŘTINY)
Drahomíra, vdova po knížeti Vratislavu
Státní divadlo v Ostravě

1964/1965

Název inscenace Role Divadlo
PO PÁDU
Matka
Státní divadlo v Ostravě
MEDEA
Medea, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě
MARIE OCTOBRE
Marie
Státní divadlo v Ostravě

1965/1966

Název inscenace Role Divadlo
RACEK
Irina Nikolajevna Arkadinová
Státní divadlo v Ostravě
ŽENSKÝ BOJ
Bořena
Státní divadlo v Ostravě
DLOUHÁ CESTA DNEM DO NOCI
Mary Cavanová, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě

1966/1967

Název inscenace Role Divadlo
LETNÍ HOSTÉ
Marie Lvovna, lékařka
Státní divadlo v Ostravě
NOC IGUANY
Maxina Faulková
Státní divadlo v Ostravě
GRANDLEHÁRNA
Fauna
Státní divadlo v Ostravě
ZAHRADA NA KŘÍDĚ
Paní St. Maughamová
Státní divadlo v Ostravě
PIKNIK
Flo Owensová
Státní divadlo v Ostravě

1967/1968

Název inscenace Role Divadlo
LÁSKO, MĚJ SE HEZKY
Královna
Státní divadlo v Ostravě
FALKENŠTEJN
Česká královna vdova Kunhuta
Státní divadlo v Ostravě

1968/1969

Název inscenace Role Divadlo
KRVAVÁ SVATBA
Smrt - žebračka
Státní divadlo v Ostravě
PODZIMNÍ ZAHRADA
Konstancie Tuckermanová
Státní divadlo v Ostravě

1969/1970

Název inscenace Role Divadlo
KRÁL JAN
Královna Eleonora, jeho matka
Státní divadlo v Ostravě
VIŠŇOVÝ SAD
Raněvská, majitelka panství
Státní divadlo v Ostravě

1970/1971

Název inscenace Role Divadlo
PŘEJ A BUDE TI PŘÁNO aneb CO DĚLÁTE V NEDĚLI?
Rézi, manželka
Státní divadlo v Ostravě
BLÁZNIVÁ ZE CHAILLOT
Aurélie, Bláznivá ze Chaillot
Státní divadlo v Ostravě

1971/1972

Název inscenace Role Divadlo
KOŠILKA
Babička, jménem Johanka Nováková
Státní divadlo v Ostravě
VLIV GAMA PAPRSKŮ NA MĚSÍČKY ZAHRADNÍ
Beatrice - matka
Státní divadlo v Ostravě

1972/1973

Název inscenace Role Divadlo
TŘETÍ ZVONĚNÍ
Julie Kvasnicová, definitivní učitelka
Státní divadlo v Ostravě
KOČIČÍ HRA
Erži Orbánová
Státní divadlo v Ostravě
LOUPEŽNÍK
Cikánka
Státní divadlo v Ostravě

1973/1974

Název inscenace Role Divadlo
TEN MILÝ STARÝ DŮM
Raisa Alexandrovna, jeho matka
Státní divadlo v Ostravě
LUČNÍ HARFA
Kateřina Creeková
Státní divadlo v Ostravě
... VSTUPTE!
Ošetřovatelka
Státní divadlo v Ostravě

1974/1975

Název inscenace Role Divadlo
MĚSÍC NAD ŘEKOU
Paní Hlubinová
Státní divadlo v Ostravě
BUMERANG
Staříková
Státní divadlo v Ostravě
SILVESTR
Sojková
Státní divadlo v Ostravě

1975/1976

Název inscenace Role Divadlo
JAKUB OBERVA
Zuzana Obervová
Státní divadlo v Ostravě
SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE
Luisa, jeho žena
Emma, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě
DRUHÝ KONEC TMY
Růžena, hospodyně
Státní divadlo v Ostravě
JMENINY
Juli, sousedka
Státní divadlo v Ostravě

1976/1977

Název inscenace Role Divadlo
LETNÍ KINO ŽIVOT
Honzova matka
Státní divadlo v Ostravě
THYL ULENSPIEGEL
Stařena Stevenynová
Státní divadlo v Ostravě

1977/1978

Název inscenace Role Divadlo
EŠELON
Savišna, její matka
Státní divadlo v Ostravě
KAVKAZSKÝ KŘÍDOVÝ KRUH
Tlustá žena
Svatebčanky
Stařena
Velmi stará manželka
Státní divadlo v Ostravě
LÁSKY HRA OSUDNÁ
Zerbine, Anna
Státní divadlo v Ostravě
RADÚZ A MAHULENA
Runa, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě

1978/1979

Název inscenace Role Divadlo
LÁSKY HRA OSUDNÁ
Zerbine, Anna
Státní divadlo v Ostravě
LEŤTE, BÍLÉ LABUTĚ
Vesnické klepny
Státní divadlo v Ostravě

1979/1980

Název inscenace Role Divadlo
NÁMĚSTÍČKO
Paní Pasqua
Státní divadlo v Ostravě
JAN HUS
Háta, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě
ŽENITBA
Arina, její teta
Státní divadlo v Ostravě

1980/1981

Název inscenace Role Divadlo
ŽENITBA
Arina, její teta
Státní divadlo v Ostravě
VERANDA V LESE
Taťána Vasiljevna
Státní divadlo v Ostravě
DÁMY A HUSAŘI
Orgonová
Státní divadlo v Ostravě
MARYŠA
Stařenka, Maryšina babička
Státní divadlo v Ostravě

1981/1982

Název inscenace Role Divadlo
IFIGENIE V AULIDĚ
Chalkidské ženy
Státní divadlo v Ostravě
ANI SLOVO O LÁSCE
Babička
Státní divadlo v Ostravě
ČAS TVÉHO ŽIVOTA
Dáma ze společnosti
Státní divadlo v Ostravě

1982/1983

Název inscenace Role Divadlo
IFIGENIE V AULIDĚ
Chalkidské ženy
Státní divadlo v Ostravě
ANI SLOVO O LÁSCE
Babička
Státní divadlo v Ostravě
ČAS TVÉHO ŽIVOTA
Dáma ze společnosti
Státní divadlo v Ostravě
ZNOVUZROZENÍ
Noženková
Státní divadlo v Ostravě
KRYSAŘ
Matka
Státní divadlo v Ostravě
SESTUP ORFEŮV
Ošetřovatelka
Státní divadlo v Ostravě

1983/1984

Název inscenace Role Divadlo
IFIGENIE V AULIDĚ
Chalkidské ženy
Státní divadlo v Ostravě
ANI SLOVO O LÁSCE
Babička
Státní divadlo v Ostravě
ZNOVUZROZENÍ
Noženková
Státní divadlo v Ostravě
KRYSAŘ
Matka
Státní divadlo v Ostravě
SNĚHOVÁ KRÁLOVNA
Sněhová královna
Řeka
Vlídná kouzelnice
Komtesa
Náčelnice loupežníků
Státní divadlo v Ostravě
VAJÍČKO
Matka
Státní divadlo v Ostravě
RICHARD II.
Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru
Státní divadlo v Ostravě
HOŘE Z ROZUMU
Stařena Štiplavá, Fámusova švagrová
Státní divadlo v Ostravě

1984/1985

Název inscenace Role Divadlo
KRYSAŘ
Matka
Státní divadlo v Ostravě
RICHARD II.
Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru
Státní divadlo v Ostravě
HOŘE Z ROZUMU
Stařena Štiplavá, Fámusova švagrová
Státní divadlo v Ostravě
NOC PASTÝŘŮ
Pokorná, jeho žena
Státní divadlo v Ostravě
MOŘE
Luisa Rafiová
Státní divadlo v Ostravě
ZLATÝ KOČÁR
Tabun - Turkovská
Státní divadlo v Ostravě
PEKAŘ JAN MARHOUL
Kolozubá
Státní divadlo v Ostravě

1985/1986

Název inscenace Role Divadlo
RICHARD II.
Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru
Státní divadlo v Ostravě
PEKAŘ JAN MARHOUL
Kolozubá
Státní divadlo v Ostravě
POVÍDKY Z VÍDEŇSKÉHO LESA
Babička
Státní divadlo v Ostravě
PADALO LISTÍ, PADALA JABLÍČKA
Antonie
Státní divadlo v Ostravě
LOUPEŽNÍK
Cikánka
Státní divadlo v Ostravě

1986/1987

Název inscenace Role Divadlo
LOUPEŽNÍK
Cikánka
Státní divadlo v Ostravě
PRINCEZNA T.
Skirina
Státní divadlo v Ostravě
LUCERNA
Jeho bába
Státní divadlo v Ostravě
DÁMA OD MAXIMA
Vévodkyně z Valmonté
Státní divadlo v Ostravě

1987/1988

Název inscenace Role Divadlo
LUCERNA
Jeho bába
Státní divadlo v Ostravě
ŽENSKÝ ZÁKON
Kača Kalinčena, sousedka
Státní divadlo v Ostravě
IDEÁLNÍ MANŽEL
Lady Markbyová
Státní divadlo v Ostravě
ANTIGONA
Chůva
Státní divadlo v Ostravě

1988/1989

Název inscenace Role Divadlo
LUCERNA
Jeho bába
Státní divadlo v Ostravě
PŘÍBĚH JANA JAKUBCE
Matka
Státní divadlo v Ostravě
FRANK PÁTÝ
Apollonia Streuliová
Státní divadlo v Ostravě

1989/1990

Název inscenace Role Divadlo
MACBETH
První čarodějnice
Státní divadlo v Ostravě
ASANACE
1. žena
Státní divadlo v Ostravě

1990/1991

Název inscenace Role Divadlo
MACBETH
První čarodějnice
Státní divadlo v Ostravě
SICILSKÁ KOMEDIE
Ninfa, Tralalova matka
Státní divadlo v Ostravě
DON JUAN
Doňa Isabella, Cikánka
Státní divadlo v Ostravě

1992/1993

Název inscenace Role Divadlo
RADÚZ A MAHULENA
Zora
Státní divadlo v Ostravě

1993/1994

Název inscenace Role Divadlo
ELEKTRA / ORESTÉS
Náčelnice sboru
Státní divadlo v Ostravě
GAZDINA ROBA
Tetka Evina
Státní divadlo v Ostravě

1994/1995

Název inscenace Role Divadlo
ELEKTRA / ORESTÉS
Náčelnice sboru
Státní divadlo v Ostravě

1996/1997

Název inscenace Role Divadlo
KOČIČÍ HRA
Gizela, její sestra
Národní divadlo moravskoslezské

1997/1998

Název inscenace Role Divadlo
KOČIČÍ HRA
Gizela, její sestra
Národní divadlo moravskoslezské
HRBÁČ
Kráska
Národní divadlo moravskoslezské

1998/1999

Název inscenace Role Divadlo
HRBÁČ
Kráska
Národní divadlo moravskoslezské

Fotogalerie

Fotogalerie

Články

Články

Sponzoři a partneři:
Sponsors and partners
Sponsors and partners
Sponsors and partners
Sponsors and partners
Sponsors and partners
Sponsors and partners
Sponsors and partners