Zora Rozsypalová
Divadelní a filmová herečka Zora Rozsypalová se narodila 3. září 1922 v Kroměříži do umělecké rodiny majitele kroměřížské velkodrogerie Antonína R. a jeho manželky Miloslavy. Díky prarodičům z obou stran, ale zejména matce, aktivní herečce místního ochotnického spolku, se i ona již jako mladá dívka zapojila do regionální divadelní činnosti. Herecký křest si odbyla na prknech kroměřížského loutkového divadla a svůj zájem o herectví dokumentovala rovněž studiem výrazového tance. Po absolvování osmiletého reálného gymnázia v Kroměříži (maturita 1941) směřovaly její kroky na Státní hudebně dramatickou konzervatoř v Brně (1941-1945), kde se seznámila s řemeslnou technikou herecké práce. Uzavření uměleckých škol za okupace a Z. ilegální činnost v podobě aktivistky ilegální skautské organizace (poválečný kříž Za vlast) způsobily, že nadějná herečka absolvovala až v průběhu prázdnin 1945. Společně s hereckým kolegou Svatoplukem Skopalem st. a mladičkou adeptkou herectví Vlastou Chramostovou absolvovala v průběhu války dvouleté totální nasazení v brněnské zbrojovce a díky své ilegální činnosti i nejeden výslech na místním gestapu. Po uzavření konzervatoře provozovala společně s přáteli v Brně i rodné Kroměříži soukromá divadelní představení. Euforie z ukončení války ji vedla ke kroku zapsat se ke studiu vybraných přednášek na Filozofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci (literatura, dějiny), touha pracovat u divadla však byla silnější.
První dva roky uměleckého života strávila v Horáckém divadle v Jihlavě (1945-1947). Mladé herečce bylo umožněno představit se místnímu publiku v širokém rejstříků rolí od dospívajících dívek až po starší ženy. Během dvou divadelních sezón odehrála přes 20 premiér a návštěvníky Horáckého divadla zaujala zejména jako Shakespearova Kleopatra, Gertruda v Hamletovi, Jelena ve Strýčku Váňovi nebo Rosava v Tylově Strakonickém dudákovi. Hereččin esprit a plastičnost jejího projevu však záhy zaujalo vedení Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, které mladé nadějné herečce nabídlo angažmá. Volání z moravské metropole vyslyšela a od 1. srpna 1947 se na dlouhých 14 let (1947-1961) stala sólistkou tamní činoherní scény.
Do Olomouce přišla již jako vyhraněná herecká osobnost. Rolí Helenky v Čapkově dramatu R.U.R se rovnocenně začlenila do místního činoherního souboru, ve kterém kromě Františka Paula, Josefa Raušera a Josefa Beka poznala i svého budoucího manžela a celoživotního partnera herce Františka Šece (1919-2005). Scénická a režijní spolupráce s Jaromírem Pleskotem, Karlem Novákem a Jiřím Svobodou umožnily další hereččin profesní růst. Na olomoucké scéně se profilovala jako výrazná charakterní herečka s mimořádnými předpoklady. Osobitý jevištní zjev, přitažlivá tvář a nezapomenutelně znělý alt uplatnila herečka společně s darem velkého talentu a nesmírnou pracovní houževnatostí v téměř osmi desítkách divadelních rolí. Publikum hanácké metropole si ji zamilovalo především jako představitelku hrdinek klasického repertoáru, z nichž nejvýraznější byla kněžna v Jiráskově Lucerně, královna v Shakespearově Hamletovi, Titanie v Shakespearově Snu noci svatojánské, Antigona ve stejnojmenné Sofoklově tragédii, případně Ráněvská v Čechovově Višňovém sadu, Runa v Zeyerově Radúzi a Mahuleně nebo sestřenice Běta v dramatizaci stejnojmenného Balzacova románu.
Olomoucké angažmá pro ni bylo šťastné i v osobním životě. Na Staroměstské radnici v Praze se dne 17. září 1951 provdala za dlouholetého hereckého kolegu Františka Šece, se kterým se také rozhodla založit rodinu. Nedlouho po svatbě se manželům narodil syn Martin Šec (13. února 1952, Praha), pozdější známý filmový a televizní kameraman (Bylo nás pět, 1994; Polojasno, 1999; Rebelové, 2001; Operace Silver A, 2007 ad.). Své čtrnáctileté působení v Olomouci uzavřela na konci července 1961 a společně s manželem využila nabídky Státního divadla v Ostravě, kterému zůstala věrná více než 30 let své herecké kariéry (řádný pracovní poměr od 31.7.1961 do 30.9.1991).
Její vytříbený divadelní projev se za výrazné spolupráce s režisérem ostravské činohry Radimem Kovalem (1924-1985) uplatnil zejména v osvědčených kusech světové klasiky (Antigona, Sofokles: Antigona, 1957; Matka, A.Miller: Po pádu, 1964; Irina Arkadinová, A. P. Čechov: Racek, 1965; Raněvská, A. P. Čechov: Višňový sad, 1969;, Aurélie; J.Giraudoux: Blázniva ze Chaillot, 1971 ad.), herečce však nebyly cizí ani role specificky českých autorů (Drahomíra, J. K. Tyl: Drahomíra, 1964; Královna Kunhuta, Hilbert:Falkenštejn,1968; Paní Hlubinová, F. Šrámek: Měsíc nad řekou,1974; Runa, J. Zeyer: Radúz a Mahulena,1978; Stařenka, A.a V. Mrštíkové:Maryša,1981; Matka, V. Dyk: Krysař,1983 ad.) a nevyhýbala se ani moderně (Kolozubá, V. Vančura: Pekař Marhoul,1985; Antonie, J. Šotola: Padalo listí, padala jablíčka,1986; Skirina, D. Fischerová: Princezna T.,1986 aj.). Na ostravském jevišti excelovala v tragických rolích heroin, bravurně však zvládala i role komediálního charakteru. Jejími životními rolemi se na ostravském jevišti stala Médea (Euripides: Médea,1965), za kterou obdržela Cenu Jaroslava Průchy (1965) a titul zasloužilé umělkyně (1965), a Erži Orbánová (1973) ze slavné Őrkényho Kočičí hry. Profesní růst a její širší uplatnění na domovské scéně v Ostravě zastavil hereččin občanský postoj v krizových letech 1968/1969, díky kterému jí byl na několik let zamezen přístup nejen na divadelní prkna, ale i do rozhlasu a televize. Se svou domovskou scénou spolupracovala i po ukončení aktivní herecké činnosti (30. září 1991). Nejvýraznější rolí tohoto období se stala role Gizely v Őrkényho Kočičí hře (1997).
Za svůj dlouholetý přínos divadlu byla na závěr svého života poctěna řadou ocenění, z nichž nejvýznamnější byla Senior Prix (1993) od Nadace Život umělce a Cena Thálie (1994) udělená Hereckou asociací za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Za povšimnutí stojí také Křišťálová růže (1997) udělovaná v Poděbradech za umělecký přednes a Cena města Ostravy (2008) za dlouholeté umělecké výsledky regionálního a nadregionálního významu a reprezentaci města na poli kultury. Herecký profil popsal její manžel František Šec v románu Sezona (2005), dějově zasazeném do 50. let 20. století, kde vystupuje v osobě Věry Zahradníkové.
Její celoživotní působení na mimopražských divadelních scénách bylo jednou z příčin jejího poměrně malého obsazování ve světě kinematografie (10 snímků). Hereččiným filmovým debutem se stala role lékařky-brigádnice v budovatelském dramatu Velká příležitost (1949), což byla na dlouhou dobu její první a jediná filmová příležitost. Před kameru se vrátila až po více než desetiletém intermezzu na počátku 60. let, kdy jí byly svěřovány zejména role matek a učitelek (matka hlavního hrdiny, Žalobníci, 1960; teta, Králíci v trávě, 1961; třídní profesorka, Neobyčejná třída, 1964; učitelka, Metráček, 1971 a vězeňská dozorkyně, ...a pozdravuj vlaštovky, 1972). Nejvýraznějšími filmovými kreacemi se stala hlavní role matky ve vesnickém dramatu Kateřina a její děti (1972), kterou ztvárnila jako osudem zkoušenou vdovu tří nedospělých dcer, a role ženy burcující pacienty v Balaďově Arše bláznů (1970), která se díky normalizačním zásahům dočkala uvedení až 20 let po premiéře v roce 1990. Po dlouholetém zákazu umělecké činnosti u filmu se vrátila před kameru až epizodními rolemi v polovině 80. let, kdy si zahrála ženu v kravíně v Krejčíkově Prodavači humoru (1984), dělnici v Herzově životopisném snímku Zastihla mě noc (1985) a epizodku v Hezkých chvilkách bez záruky (2006) Věry Chytilové.
Mnohem větší příležitosti než film ji nabídla televizní obrazovka, na které se objevovala pravidelně v řadě inscenací a televizních filmů již od počátku 60.let (Kořeny, 1962; Mulat, 1962; Pušky paní Carrarové, 1963; Lištičky, 1964; Strašidlo cantervillské, 1965; Vánice, 1965; Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1966; Páni Glembayové, 1967; Hotel Majestic, 1968; Slovanské nebe, 1968; Portrét, 1968; Černá kočka, 1969; Dopiš doma, 1983; Umění nestárnout, 1989; Hra pro tři, 1990; Kámen v okně, 1991; Odsouzen k životu, 1991; Cestující bez zavazadel, 1999; Dřevěna Marika (2000). Největšího ohlasu zaznamenal seriál ostravského studia ČT Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka z roku 1994.
Její životní pouť se uzavřela 22. ledna 2010 v Praze-Ďáblicích. Poslední rozloučení s herečkou proběhlo v sobotu 30. ledna 2010 v Malé obřadní síni strašnického krematoria v Praze, ostravská kulturní veřejnost se měla možnost poklonit herečce při vzpomínkovém aktu v Divadle Antonína Dvořáka dne 12. dubna 2010. Ostatky si ponechal syn u sebe v Praze.
Kamil Rodan
Literatura:
Archiv NDM, osobní složka Zory Rozsypalové (1961-2010); Informační dotazník Martina Šece (17.7.2011); 60 let Státního divadla v Ostravě, Ostrava 1979; LN 26.1.2010, s.8; Ostravská radnice 2/2010, s.11
Rozsypalová-Šecová, Zora. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy (Supplementum č.1), vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, Ostrava 2011. ISBN 978-80-7368-638-3. s. 164-166.
Zoře Rozsypalové a jejímu manželovi Františku Šecovi byla 28. ledna 2018 u domu na Poštovní 1118/10 odhalena pamětní deska.
Inscenační tým
Inscenační tým
1988/1989
Název inscenace | Funkce | Divadlo |
---|---|---|
PRINCEZNA PAMPELIŠKA |
Režijní spolupráce
|
Státní divadlo v Ostravě |
1990/1991
Název inscenace | Funkce | Divadlo |
---|---|---|
PRINCEZNA PAMPELIŠKA |
Režijní spolupráce
|
Divadlo loutek Ostrava |
1991/1992
Název inscenace | Funkce | Divadlo |
---|---|---|
PRINCEZNA PAMPELIŠKA |
Režijní spolupráce
|
Divadlo loutek Ostrava |
1992/1993
Název inscenace | Funkce | Divadlo |
---|---|---|
PRINCEZNA PAMPELIŠKA |
Režijní spolupráce
|
Divadlo loutek Ostrava |
Obsazení
Obsazení
1961/1962
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
JEGOR BULYČOV A TI DRUZÍ |
Zobunová, kořenářka
|
Státní divadlo v Ostravě |
DNES JEŠTĚ ZAPADÁ SLUNCE NAD ATLANTIDOU |
Kleito, milenka Vladařova
|
Státní divadlo v Ostravě |
BEZVÝZNAMNÁ ŽENA |
Paní Arbuthnotová
|
Státní divadlo v Ostravě |
RICHARD III. |
Vévodkyně z Yorku
|
Státní divadlo v Ostravě |
1962/1963
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
ARISTOKRATI |
Tetovaná
|
Státní divadlo v Ostravě |
VÁLKA S MLOKY |
Povondrova sestra Agitátorka
|
Státní divadlo v Ostravě |
TETOVANÁ RŮŽE |
Serafina Delle Rosová
|
Státní divadlo v Ostravě |
JIZVA |
Magda, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
1963/1964
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
MOLIÉRE |
Madeleine Béjartová
|
Státní divadlo v Ostravě |
RODINNÉ SHROMÁŽDĚNÍ |
Amy, ovdovělá lady Monchensey
|
Státní divadlo v Ostravě |
JULIUS CAESAR |
Porcie, Brutova žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ (KRVAVÉ KŘTINY) |
Drahomíra, vdova po knížeti Vratislavu
|
Státní divadlo v Ostravě |
1964/1965
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
PO PÁDU |
Matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
MEDEA |
Medea, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
MARIE OCTOBRE |
Marie
|
Státní divadlo v Ostravě |
1965/1966
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
RACEK |
Irina Nikolajevna Arkadinová
|
Státní divadlo v Ostravě |
ŽENSKÝ BOJ |
Bořena
|
Státní divadlo v Ostravě |
DLOUHÁ CESTA DNEM DO NOCI |
Mary Cavanová, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
1966/1967
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LETNÍ HOSTÉ |
Marie Lvovna, lékařka
|
Státní divadlo v Ostravě |
NOC IGUANY |
Maxina Faulková
|
Státní divadlo v Ostravě |
GRANDLEHÁRNA |
Fauna
|
Státní divadlo v Ostravě |
ZAHRADA NA KŘÍDĚ |
Paní St. Maughamová
|
Státní divadlo v Ostravě |
PIKNIK |
Flo Owensová
|
Státní divadlo v Ostravě |
1967/1968
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LÁSKO, MĚJ SE HEZKY |
Královna
|
Státní divadlo v Ostravě |
FALKENŠTEJN |
Česká královna vdova Kunhuta
|
Státní divadlo v Ostravě |
1968/1969
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
KRVAVÁ SVATBA |
Smrt - žebračka
|
Státní divadlo v Ostravě |
PODZIMNÍ ZAHRADA |
Konstancie Tuckermanová
|
Státní divadlo v Ostravě |
1969/1970
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
KRÁL JAN |
Královna Eleonora, jeho matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
VIŠŇOVÝ SAD |
Raněvská, majitelka panství
|
Státní divadlo v Ostravě |
1970/1971
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
PŘEJ A BUDE TI PŘÁNO aneb CO DĚLÁTE V NEDĚLI? |
Rézi, manželka
|
Státní divadlo v Ostravě |
BLÁZNIVÁ ZE CHAILLOT |
Aurélie, Bláznivá ze Chaillot
|
Státní divadlo v Ostravě |
1971/1972
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
KOŠILKA |
Babička, jménem Johanka Nováková
|
Státní divadlo v Ostravě |
VLIV GAMA PAPRSKŮ NA MĚSÍČKY ZAHRADNÍ |
Beatrice - matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1972/1973
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
TŘETÍ ZVONĚNÍ |
Julie Kvasnicová, definitivní učitelka
|
Státní divadlo v Ostravě |
KOČIČÍ HRA |
Erži Orbánová
|
Státní divadlo v Ostravě |
LOUPEŽNÍK |
Cikánka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1973/1974
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
TEN MILÝ STARÝ DŮM |
Raisa Alexandrovna, jeho matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
LUČNÍ HARFA |
Kateřina Creeková
|
Státní divadlo v Ostravě |
... VSTUPTE! |
Ošetřovatelka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1974/1975
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
MĚSÍC NAD ŘEKOU |
Paní Hlubinová
|
Státní divadlo v Ostravě |
BUMERANG |
Staříková
|
Státní divadlo v Ostravě |
SILVESTR |
Sojková
|
Státní divadlo v Ostravě |
1975/1976
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
JAKUB OBERVA |
Zuzana Obervová
|
Státní divadlo v Ostravě |
SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE |
Luisa, jeho žena Emma, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
DRUHÝ KONEC TMY |
Růžena, hospodyně
|
Státní divadlo v Ostravě |
JMENINY |
Juli, sousedka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1976/1977
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LETNÍ KINO ŽIVOT |
Honzova matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
THYL ULENSPIEGEL |
Stařena Stevenynová
|
Státní divadlo v Ostravě |
1977/1978
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
EŠELON |
Savišna, její matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
KAVKAZSKÝ KŘÍDOVÝ KRUH |
Tlustá žena Svatebčanky Stařena Velmi stará manželka
|
Státní divadlo v Ostravě |
LÁSKY HRA OSUDNÁ |
Zerbine, Anna
|
Státní divadlo v Ostravě |
RADÚZ A MAHULENA |
Runa, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
1978/1979
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LÁSKY HRA OSUDNÁ |
Zerbine, Anna
|
Státní divadlo v Ostravě |
LEŤTE, BÍLÉ LABUTĚ |
Vesnické klepny
|
Státní divadlo v Ostravě |
1979/1980
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
NÁMĚSTÍČKO |
Paní Pasqua
|
Státní divadlo v Ostravě |
JAN HUS |
Háta, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
ŽENITBA |
Arina, její teta
|
Státní divadlo v Ostravě |
1980/1981
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
ŽENITBA |
Arina, její teta
|
Státní divadlo v Ostravě |
VERANDA V LESE |
Taťána Vasiljevna
|
Státní divadlo v Ostravě |
DÁMY A HUSAŘI |
Orgonová
|
Státní divadlo v Ostravě |
MARYŠA |
Stařenka, Maryšina babička
|
Státní divadlo v Ostravě |
1981/1982
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
IFIGENIE V AULIDĚ |
Chalkidské ženy
|
Státní divadlo v Ostravě |
ANI SLOVO O LÁSCE |
Babička
|
Státní divadlo v Ostravě |
ČAS TVÉHO ŽIVOTA |
Dáma ze společnosti
|
Státní divadlo v Ostravě |
1982/1983
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
IFIGENIE V AULIDĚ |
Chalkidské ženy
|
Státní divadlo v Ostravě |
ANI SLOVO O LÁSCE |
Babička
|
Státní divadlo v Ostravě |
ČAS TVÉHO ŽIVOTA |
Dáma ze společnosti
|
Státní divadlo v Ostravě |
ZNOVUZROZENÍ |
Noženková
|
Státní divadlo v Ostravě |
KRYSAŘ |
Matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
SESTUP ORFEŮV |
Ošetřovatelka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1983/1984
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
IFIGENIE V AULIDĚ |
Chalkidské ženy
|
Státní divadlo v Ostravě |
ANI SLOVO O LÁSCE |
Babička
|
Státní divadlo v Ostravě |
ZNOVUZROZENÍ |
Noženková
|
Státní divadlo v Ostravě |
KRYSAŘ |
Matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
SNĚHOVÁ KRÁLOVNA |
Sněhová královna Řeka Vlídná kouzelnice Komtesa Náčelnice loupežníků
|
Státní divadlo v Ostravě |
VAJÍČKO |
Matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
RICHARD II. |
Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru
|
Státní divadlo v Ostravě |
HOŘE Z ROZUMU |
Stařena Štiplavá, Fámusova švagrová
|
Státní divadlo v Ostravě |
1984/1985
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
KRYSAŘ |
Matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
RICHARD II. |
Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru
|
Státní divadlo v Ostravě |
HOŘE Z ROZUMU |
Stařena Štiplavá, Fámusova švagrová
|
Státní divadlo v Ostravě |
NOC PASTÝŘŮ |
Pokorná, jeho žena
|
Státní divadlo v Ostravě |
MOŘE |
Luisa Rafiová
|
Státní divadlo v Ostravě |
ZLATÝ KOČÁR |
Tabun - Turkovská
|
Státní divadlo v Ostravě |
PEKAŘ JAN MARHOUL |
Kolozubá
|
Státní divadlo v Ostravě |
1985/1986
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
RICHARD II. |
Vévodkyně z Glostru vdova po Tomáši Woodstockovi, vévodovi z Glostru
|
Státní divadlo v Ostravě |
PEKAŘ JAN MARHOUL |
Kolozubá
|
Státní divadlo v Ostravě |
POVÍDKY Z VÍDEŇSKÉHO LESA |
Babička
|
Státní divadlo v Ostravě |
PADALO LISTÍ, PADALA JABLÍČKA |
Antonie
|
Státní divadlo v Ostravě |
LOUPEŽNÍK |
Cikánka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1986/1987
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LOUPEŽNÍK |
Cikánka
|
Státní divadlo v Ostravě |
PRINCEZNA T. |
Skirina
|
Státní divadlo v Ostravě |
LUCERNA |
Jeho bába
|
Státní divadlo v Ostravě |
DÁMA OD MAXIMA |
Vévodkyně z Valmonté
|
Státní divadlo v Ostravě |
1987/1988
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LUCERNA |
Jeho bába
|
Státní divadlo v Ostravě |
ŽENSKÝ ZÁKON |
Kača Kalinčena, sousedka
|
Státní divadlo v Ostravě |
IDEÁLNÍ MANŽEL |
Lady Markbyová
|
Státní divadlo v Ostravě |
ANTIGONA |
Chůva
|
Státní divadlo v Ostravě |
1988/1989
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
LUCERNA |
Jeho bába
|
Státní divadlo v Ostravě |
PŘÍBĚH JANA JAKUBCE |
Matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
FRANK PÁTÝ |
Apollonia Streuliová
|
Státní divadlo v Ostravě |
1989/1990
1990/1991
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
MACBETH |
První čarodějnice
|
Státní divadlo v Ostravě |
SICILSKÁ KOMEDIE |
Ninfa, Tralalova matka
|
Státní divadlo v Ostravě |
DON JUAN |
Doňa Isabella, Cikánka
|
Státní divadlo v Ostravě |
1992/1993
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
RADÚZ A MAHULENA |
Zora
|
Státní divadlo v Ostravě |
1993/1994
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
ELEKTRA / ORESTÉS |
Náčelnice sboru
|
Státní divadlo v Ostravě |
GAZDINA ROBA |
Tetka Evina
|
Státní divadlo v Ostravě |
1994/1995
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
ELEKTRA / ORESTÉS |
Náčelnice sboru
|
Státní divadlo v Ostravě |
1996/1997
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
KOČIČÍ HRA |
Gizela, její sestra
|
Národní divadlo moravskoslezské |
1997/1998
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
KOČIČÍ HRA |
Gizela, její sestra
|
Národní divadlo moravskoslezské |
HRBÁČ |
Kráska
|
Národní divadlo moravskoslezské |
1998/1999
Název inscenace | Role | Divadlo |
---|---|---|
HRBÁČ |
Kráska
|
Národní divadlo moravskoslezské |
Fotogalerie
Fotogalerie
BEZVÝZNAMNÁ ŽENA (Premiéra: 14.4.1962)
Fotografie z představení
RICHARD III. (Premiéra: 7.5.1962)
Fotografie z představení
MOLIÉRE (Premiéra: 26.10.1963)
Fotografie z představení
JULIUS CAESAR (Premiéra: 19.4.1964)
Fotografie z představení
MEDEA (Premiéra: 13.2.1965)
Fotografie z představení
Zora Rozsypalová při přebírání Ceny Jaroslava Průchy.
Zora Rozsypalová při přebírání Ceny Jaroslava Průchy.
DLOUHÁ CESTA DNEM DO NOCI (Premiéra: 23.4.1966)
Fotografie z představení
PODZIMNÍ ZAHRADA (Premiéra: 23.2.1969)
Fotografie z představení
Autor fotografie Jaromír Svoboda
VIŠŇOVÝ SAD (Premiéra: 16.11.1969)
Fotografie z představení
BLÁZNIVÁ ZE CHAILLOT (Premiéra: 26.6.1971)
Fotografie z představení
KOČIČÍ HRA (Premiéra: 21.1.1973)
Fotografie z představení
LUČNÍ HARFA (Premiéra: 13.2.1974)
Fotografie z představení
MĚSÍC NAD ŘEKOU (Premiéra: 21.9.1974)
Fotografie z představení
EŠELON (Premiéra: 29.10.1977)
Fotografie z představení
LÁSKY HRA OSUDNÁ (Premiéra: 26.3.1978)
Fotografie z představení
LEŤTE, BÍLÉ LABUTĚ (Premiéra: 11.11.1978)
Fotografie z představení
NÁMĚSTÍČKO (Premiéra: 3.11.1979)
Fotografie z představení
DÁMY A HUSAŘI (Premiéra: 31.1.1981)
Fotografie z představení
MARYŠA (Premiéra: 25.4.1981)
Fotografie z představení
IFIGENIE V AULIDĚ (Premiéra: 23.1.1982)
Fotografie z představení
ANI SLOVO O LÁSCE (Premiéra: 27.3.1982)
Fotografie z představení
ČAS TVÉHO ŽIVOTA (Premiéra: 26.6.1982)
Fotografie z představení
MOŘE (Premiéra: 19.1.1985)
Fotografie z představení
LUCERNA (Premiéra: 14.2.1987)
Fotografie z představení
DÁMA OD MAXIMA (Premiéra: 9.4.1987)
Fotografie z představení
ELEKTRA / ORESTÉS (Premiéra: 12.2.1994)
Fotografie z představení
Články
Články
PODZIMNÍ ZAHRADA-recenze
(27. 2. 1969)
MEDEA-recenze
(1. 4. 1965)
MEDEA-tisk
(27. 9. 1965)
RICHARD III.-recenze
(19. 5. 1962)
MEDEA-tisk
(24. 4. 1965)
ZPRAVODAJ (05/2008)
(1. 5. 2008)
ZPRAVODAJ (06/2000)
(1. 6. 2000)
ZPRAVODAJ (09/1992)
(1. 9. 1992)
ZPRAVODAJ (09/2007)
(1. 9. 2007)
ZPRAVODAJ (10/2002)
(1. 10. 2002)
MEDEA-recenze
(12. 5. 1965)
RADÚZ A MAHULENA-recenze
(1. 7. 1993)
VÁLKA S MLOKY-recenze
(7. 4. 1963)
MEDEA-recenze
(8. 9. 1965)
MEDEA-recenze
(23. 2. 1965)
PODZIMNÍ ZAHRADA-recenze
(25. 2. 1969)
MEDEA-tisk
(28. 4. 1965)
KRÁLOVSKÝ HON NA SLUNCE, RADÚZ A MAHULENA-recenze
(20. 4. 1993)
PODZIMNÍ ZAHRADA-recenze
(24. 2. 1969)